Súĺov 2002

Je jaro, krásná obloha nás láká ven a my jsme se rozhodli její volání vyslyšet. Balíme věci, které budeme potřebovat na Súĺov, překrásnou skalní oblast kousíček za hranicemi u našich nedalekých bratí. Povedlo se včera moc nepařit, teda spíše pařit v mezích :), takže nezbývá nic jiného, než sednout za volant a hurá na ně. Po příjezdu chviličku čekáme na druhé auto, které ač Fabie je zahanbeno starou dobrou Feldou, která přijíždí o nějakou tu chvilku dříve. Krátce po šťastném shledání a menší domluvě kam vlastně půjdeme lézt, se vydáváme hledat nově udělané cesty až na samých nejvyšších slepencových homolích. Po pár pádech na prdel a menším bloudění je nalézáme. Takže není na co čekat IT'S TIME TO CLIMB!
Panorama Panoramatický pohled do údolí. No řekněte, už za tenhle výhled sem stojí přijet ne?
    Súĺov
Výhled Renča obkoukává nádherný výhled a při pohledu dolů zazní její oblíbená věta : "Sakra to je ale ďoura."
    Súĺov
René a Renča Tak jsme se tu sešli, teď trošku pokecáme a pak šup šup dolů. Ono totiž pod těma zadkama máme něco děsně pichlavého :) Prý skalní bodláčky.
    Súĺov
Jirka Sedák drží, expresky cvakají a já si to smažím nahoru, cesty se nám zdály číslováním dost nadhodnocené, ale nevadí, aspoň má člověk dobrý pocit z toho, že smahne 6 nebo 6+ bez zaváhání :))
    Súĺov
Lupi Skandální odhalení, pracovnící Hudy sportu také lozí :)
    Súĺov
Jirka Koukám na tu fotku a nevím co mi bylo na té cestě tak směšné, asi jsem se smál z toho, že jsem byl štěstím bez sebe.
    Súĺov
Kamil a Martin Společné zdolání vrcholu je úžasná věc a tady si ji právem vychutnávají Kamil s Martinem.
    Súĺov
Západ Koncem dne balíme i my lezačky a fičíme dolů do hospůdky na pivčo a pak hurá domů.
    Súĺov